Pro Montessori u babičky a dědy nepotřebujete speciální pomůcky ani kurz pedagogiky. Stačí pár jednoduchých zásad: nechat dítě zkusit, co zvládne samo, zapojit ho do skutečných činností v domácnosti a chvíli se dívat, než mu pomůžete. Spousta z toho vám možná bude povědomá z vlastního dětství.
Od vnoučete nebo jeho rodičů možná slyšíte slova jako „připravené prostředí“ nebo „praktický život“, nebo dokonce „kosmická výchova“! Mohou znít odborně. Ve skutečnosti popisují věci, které se v mnoha domácnostech děly odjakživa: děti pomáhaly na zahradě, v kuchyni i v dílně a byly při tom opravdu užitečné a ptaly se dospělých na otázky o tom, jak funguje svět a život.
Co je na Montessori to podstatné?
Maria Montessori postavila svou pedagogiku na pozorování dětí. Napsala, že metoda pozorování stojí na jednom základu: na svobodě dětí projevovat se samy od sebe.[1] Dospělý tedy nejdřív sleduje, co dítě zajímá a co už zvládne, a teprve pak nabízí pomoc nebo novou činnost.
Druhou důležitou myšlenkou je praktický život: činnosti, při kterých se dítě stará o sebe a o prostředí kolem sebe.[1] Pro malé dítě nejsou nudnou povinností. Často ho lákají právě proto, že jsou skutečné. Zalévat opravdovou kytku je jiný zážitek než zalévat plastovou.
Co můžete dělat spolu?
Hodí se činnosti, které u vás doma stejně probíhají. Stačí je zpomalit a nechat v nich místo pro malé ruce. Ukažte činnost pomalu, s minimem slov, a pak nechte dítě zkusit. Nemusí to udělat dokonale. Ponožka visí nakřivo, na stole je o trochu víc mouky. To je v pořádku. Smysl je v tom, že to dělá samo a vy jste u toho.
Kde | Co můžete nabídnout | Na co pamatovat |
Kuchyně | krájet banán tupým nožem, mýt zeleninu, míchat těsto, prostírat | stabilní opora a dohled dospělého; horké a ostré věci mimo dosah |
Zahrada a balkon | zalévat malou konvičkou, sbírat jablka, hrabat listí | nářadí přiměřené velikosti, nechat dítě i chvíli jen pozorovat |
Prádlo a úklid | věšet ponožky kolíčky, párovat, utírat stůl | hadřík po ruce, rozlitá voda se uklidí spolu |
Dílna | utřít bezpečnou plochu, roztřídit velké vhodné předměty | jen bezpečné předměty přiměřené věku; stroje a ostré nástroje mimo dosah |
Vyberte činnost, která má opravdový výsledek a je pro dítě bezpečná: omýt jednu zeleninu, složit ubrousky nebo zalít jednu rostlinu. Připravte potřebné věci, pomalu ukažte první krok a nechte dítě navázat. Nejde o zákaz hraček nebo fantazie. Nabízíte mu navíc možnost patřit ke společnému životu a vidět, že jeho práce má smysl.[1]
Jak připravit prostor, aby dítě zvládlo víc samo?
Nemusíte nic přestavovat. Pomůže pár drobností: stolička, ze které dítě dosáhne na linku nebo umyvadlo, nízký háček na bundu, malá konvička nebo hrnek, hadřík po ruce. Když dítě dosáhne samo, nemusí o všechno žádat a vy nemusíte všechno podávat. Ušetříte si navzájem kroky i nervy.
Bezpečnost samozřejmě zůstává na dospělém. Ostré nože, horký sporák, léky nebo elektrické nářadí patří tam, kam dítě bez vás nedosáhne. Připravené prostředí neznamená, že je všechno dovoleno. Znamená, že to, co dovoleno je, dítě zvládne.
Proč se dívat, než pomůžete?
Když se dítě do něčeho zabere, je lákavé ho hned pochválit, poradit mu nebo to za něj dodělat. Pozorování, na kterém Montessori stavěla, ale znamená také umět chvíli počkat.[1] Pokud dítě soustředěně přelévá vodu, nechte ho. Pomoc nabídněte, až o ni stojí nebo až se činnost opravdu zasekne.
Když se rozlije voda, můžete ji spolu utřít. Pokud se rozbije hrnek, nejprve dospělý zajistí bezpečí a odstraní střepy mimo dosah dítěte. Dítě se tak učí, že chyba se dá napravit. I u nás ve Vie je to jedna z věcí, které chceme dětem dát: nebát se chyby a po nezdaru se bezpečně vrátit k dalšímu kroku.
A co větší vnoučata?
S věkem se mění, co dítě potřebuje. Montessori pohled na dospívání zdůrazňuje samostatnost a pocit, že vlastní prací něco dokáže.[2] Starší vnoučata proto často ocení společný projekt, kde jsou opravdu potřeba: opravit kolo, založit záhon, sepsat rodinné recepty nebo nahrát vaše vyprávění o tom, jak se žilo dřív.
Dědové mají v tomto ohledu hodně co nabídnout. Výzkum se dlouho soustředil hlavně na babičky, ale mezinárodní práce o dědečcích ukazují, že i jejich zapojení má pro děti význam.[3] Vaše řemeslo, dílna nebo příběhy mohou být pro vnouče vzácné. U dospívajících pak širší zapojení prarodičů souvisí s menšími emočními obtížemi.[4]
Co z toho najdete u nás ve Vie?
Ve Vie stavíme školku a školu na Montessori principech. Děti v mateřské škole tráví den ve věkově smíšené skupině a k běžnému dni patří praktický život a péče o prostředí. Partnerství s rodinou je pro nás jednou ze základních hodnot. Chceme, aby rodiče rozuměli tomu, co dítě u nás zažívá, a rádi to přiblížíme i prarodičům.
Montessori u babičky přitom neznamená, že máte kopírovat školku nebo domácnost rodičů. Zeptejte se jich, co vnouče baví a co už samo zvládá. Domluvte se na několika věcech, které platí všude, a ve zbytku si užijte vlastní styl.
Tahák k vytištění: Montessori u babičky a dědy
- Ukážu pomalu: Pak nechám dítě zkusit.
- Skutečné činnosti: Kuchyně, zahrada, prádlo, dílna.
- Dosáhne samo: Stolička, nízký háček, malá konvička.
- Nejdřív se dívám: Pomáhám, až je to opravdu potřeba.
- Chyba se uklidí spolu: Bez dramatu.
- Pro starší vnoučata: Společný projekt, kde jsou opravdu potřeba.
STÁHNOUT TAHÁK K VYTIŠTĚNÍ — PDF A5
Nemusí to být dokonalé. Hlavně spolu.
Časté otázky
Musíme kupovat Montessori pomůcky?
Ne. Většinu činností zvládnete s tím, co máte doma. Pomůže spíš malá konvička, stolička nebo hadřík po ruce než drahá hračka.
Není to na malé dítě moc?
Začněte jednou krátkou činností a sledujte, jestli dítě zajímá. Když ztratí zájem, nic se neděje. Zkusíte to jindy nebo s něčím jiným.
Co když nemám na pomalé tempo trpělivost?
Nemusíte zpomalovat celý den. Stačí vybrat jednu činnost, na kterou si uděláte čas, třeba nedělní pečení. Ostatní může běžet jako obvykle.
Užijte si čas s vnoučaty po svém; nemusí být pokaždé výjimečný.
Za tým Via Libertatis
M. J. Tejedor
Zdroje a literatura
- Montessori, M. (1912): The Montessori Method. Přel. A. E. George. New York: Frederick A. Stokes. Project Gutenberg #39863. Původní text z let 1909/1912 v dobovém jazyce; popisuje předškolní prostředí, převedení do domova prarodičů je naše interpretace.
- Association Montessori Internationale: Supporting Self-discipline and Independence in Adolescence. Pedagogický výklad podpory samostatnosti dospívajících prostřednictvím skutečné činnosti a přiměřené pomoci. Odkazuje na From Childhood to Adolescence; nejde o studii účinnosti.
- Buchanan, A., Rotkirch, A. (eds.) (2016): Grandfathers: Global Perspectives. London: Palgrave Macmillan. Mezinárodní sborník s různými metodami a zeměmi; necitujeme konkrétní kapitolu.
- Attar-Schwartz, S., Tan, J.-P., Buchanan, A., Flouri, E., Griggs, J. (2009): Grandparenting and adolescent adjustment in two-parent biological, lone-parent, and step-families. Journal of Family Psychology, 23(1), 67–75. Britský vzorek dospívajících 11–16 let; souvislost, ne příčina.
Naše školka a její přístup
Montessori pedagogika ve Vie · Naše prostředí
Vybírají rodiče vašeho vnoučete školku? Mohou nám položit nezávazný dotaz nebo si domluvit návštěvu MŠ.