Ještě jedno objetí ve dveřích. Dítě vás drží za ruku a vám se možná odchází hůř, než jste čekali. I když jste se na školku společně těšili, první rána mohou být náročná. Pro dítě i pro vás.

Při zvykání na školku nejde jen o to, aby se ráno podařilo rozloučení bez slz. Dítě poznává nové lidi, místa i rytmus dne. Potřebuje čas a pomoc, aby se v tom všem postupně vyznalo. A vy potřebujete vědět, co se děje po vašem odchodu a co mu pomáhá.

Pomáhá vědět, co bude následovat

Dítěti může odloučení usnadnit srozumitelná a opakovatelná podoba loučení. Ví, co teď uděláte, kdo s ním zůstane a kdy se vrátíte. Důležité je slíbený návrat dodržet a popsat ho způsobem, kterému dítě rozumí [1].

To neznamená, že známé objetí nebo věta odstraní všechen smutek. Jasné kroky ale dítěti něco, v čem se může vyznat. Vedle předvídatelnosti potřebuje také dospělého, který vnímá jeho signály a odpovídá na ně [2]. Proto se při rozhovoru se školkou vyplatí ptát nejen na pláč, ale také na to, kdo dítěti pomohl a jak pomoc přijalo.

Jak k začátkům přistupujeme u nás ve Vie

Prvním týdnům dáváme prostor

Ve školním roce chráníme období od začátku září do poloviny října pro adaptaci nově nastupujících dětí. Návštěvy dalších zájemců proto plánujeme od poloviny října, po přibližně prvních šesti týdnech. Dětem tím ponecháváme prostor pro seznamování s novým prostředím.

Šest týdnů přitom není termín, do kterého má být každé dítě na školku zvyklé. Je to naše organizační rozhodnutí vycházející z praxe a zkušeností i jiných Montessori škol. Děti nemají povinnost postupovat podle stejného kalendáře.

Dítě může se může nejprve jen rozhlížet.

V naší školce jsou mladší a starší děti spolu. Nově příchozí tak potkává i děti, které prostředí už znají. Nemusí hned zvládat všechno stejně jako ony. Může se postupně seznamovat s tím, kde se svačí, kde je místo pro odpočinek nebo čtecí koutek.

Pro dospělého jsou to obyčejné součásti dne. Pro dítě, které je u nás nové, je to spousta drobných věcí a informací, v nichž se teprve učí orientovat.

Nasloucháme i tomu, co dítě ještě neumí vysvětlit

Mezi naše komunikační zásady patří naslouchání potřebám dětí a pomoc s pojmenováním pocitů. To je důležité také při seznamování se školkou. Dítě nemusí umět říct, co přesně mu chybí nebo čeho se obává, aby jeho prožívání zasloužilo pozornost.

Co si můžete se školkou domluvit předem

Pomůže, když budete vědět, kdo dítě převezme, jak bude vypadat první pobyt a kdy a jak dostanete zprávu. Zeptejte se také, co uděláte společně, pokud bude začátek náročnější. Nemusíte čekat, až taková situace nastane.

Konkrétní délku pobytu a podobu loučení je potřeba domluvit pro vaše dítě. Při ranním předávání pak můžete navázat jednoduchým sdělením: „Teď se obejmeme. Zůstaneš s… a já přijdu po obědě.“ Jen pokud takový návrat opravdu platí. Nemusíte hledat dokonalá slova; důležitější je, aby byla srozumitelná a pravdivá [1].

Do přípravy může patřit i krátká konkrétní informace pro průvodce: jak si dítě říká o pomoc, co je obvykle utiší a zda za sebou má nezvykle náročnou noc. O citlivých věcech mluvte stranou, aby se dítě nestávalo předmětem hodnocení ve dveřích. Při vyzvedávání pak hledejte společně změnu v čase: koho už dítě zná, kam se samo vydalo a jakou pomoc přijalo. To o zvykání řekne více než porovnání s jiným dítětem.

Na co se ptát místo „Už to bylo dobré?“

Je přirozené chtít slyšet, že je dítě spokojené. Konkrétní odpověď vám ale pomůže víc než jedno celkové hodnocení. Můžete se zeptat:

Také vy můžete přidat, co pozorujete doma: jak dítě spí, jaké jsou návraty nebo co vám o školce vypráví. Z jednoho rána nemusíte dělat závěr o celém zvykání. Když vás ale něco znejišťuje, řekněte to. Nemusíte mít hotové vysvětlení, abyste mohli začít rozhovor.

Když je začátek těžší, než jste čekali

Pokud obtíže přetrvávají nebo rostou, vraťte se se školkou ke společné domluvě. Co už víte? Co dítě přijímá? Co stojí za to změnit? Při obavách o zdraví nebo vývoj dítěte se můžete obrátit také na pediatra [1].

A pokud při odchodu svírá žaludek také vás, nemusíte se za to stydět. I vy si zvykáte na nový kus rodinného života.

Tahák k vytištění: co nám pomůže při začátku

  1. Domluvíme si první kroky. Kdo dítě převezme a jak získáme zprávu?
  2. Řekneme, co bude následovat. Krátce, laskavě a pravdivě.
  3. Ptáme se na průběh dne. Co pomohlo a co bylo těžké?
  4. Všímáme si  dítěte. Co je jiné než při jeho prvních dnech?
  5. Vrátíme se k domluvě, když je potřeba. Nemusíme hledat viníka, abychom mohli něco změnit.

STÁHNOUT TAHÁK K VYTIŠTĚNÍ — PDF A5

Důležité není jen to, zda dítě pláče. Důležité je také to, kdo mu pomáhá a co mu přináší jistotu.

Přejeme vám i vašemu dítěti mnoho trpělivosti v nových začátcích. Budeme vám oporou.

Za tým MŠ Via Libertatis

M. J. Tejedor

Zdroje a literatura

[1] Swanson, W. S.: How to Ease Your Child’s Separation Anxiety. HealthyChildren.org, American Academy of Pediatrics. Odborné doporučení k odloučení, předvídatelnému loučení a dodržení návratu.

[2] Center on the Developing Child at Harvard University: Serve and Return. Odborný přehled významu vnímavých vztahů v raném dětství.

Doporučená četba: Swanson, Wendy Sue (2014), Mama Doc Medicine: Finding Calm and Confidence in Parenting, Child Health, and Work-Life Balance. Kniha je uvedena jako podklad článku [1].

Doplňující zdroj pro mladší děti: American Academy of Pediatrics: Making Baby Drop Off at Child Care Easier. Zaměřuje se především na děti do dvou let.

Více o naší školce

Máte otázku nebo chcete naši školku navštívit? Na přistávací stránce nám můžete položit nezávazný dotaz nebo si rezervovat návštěvu školky.